logo VŠ vysoká škola vzdelávanie Vysoká škola medzinárodných a verejných vzťahov Praha
VŠ štúdium študenti vysoké školy

 

Vzdelávací a konzultačný inštitút v Bratislave


Akreditované denné aj externé bakalárske a magisterské štúdium na českej VŠ
poskytujeme aj na Slovensku...

KREJČÍ, O.: Pokrytectví Francie a nevyhnutelnost konfliktů

Pokrytectví Francie a nevyhnutelnost konfliktů

 

Oskar Krejčí

 

Lze přepokládat, že ukončení války by okamžitě dramaticky snížilo tlak uprchlíků. To je místo řešení migrační vlny, ne schengenská hranice! říká v rozhovoru politolog Oskar Krejčí.

 

PZ: V pátek lídři Visegrádské skupiny na mimořádném summitu v Praze odmítli kvóty, podle nichž by měly naše země přijmout tisíce uprchlíků. Jak hodnotíte závěry tohoto jednání?

Obávám se, že se naši státníci bojí byť jen naznačit, že počátkem skutečného řešení migrace nejsou kvóty, ale zastavení válek. Že léčíme projevy choroby, přičemž příčiny nemoci zároveň některé státy neustále obnovují. Ve světě dnes nenajdete absurdnější tragédii. Je nutné sebrat odvahu a otevřeně říci, že západní hodnoty je třeba šířit příkladem, nikoliv neustálou recyklací válek. Navíc válek, které ani neumíme vyhrát.


PZ: Objevily se petice intelektuálů, které nás vyzývají k větší vstřícnosti vůči migrantům. Mainstreamová média ukazují obrázky Vídeňanů a Mnichovanů, kteří migranty vítají. Není toto řešení?

Abstraktní moralizování nic nevyřeší. Rozumný humanismus sice také netřídí lidi podle národnosti či náboženství, ale zároveň hledá věcné příčiny konfliktů. Dnes díky slepotě západních státníků – všimněte si, že nepředpokládám zlý úmysl – bezkonfliktní řešení problému s migranty neexistuje. Zásadní otázkou už není, jak se vyhnout konfliktu, ale na které frontové linii bude probíhat nejostřejší část konfrontace. Jestli uvnitř schengenského prostoru, nebo v neschengenské Evropě. A dále jestli na mimoevropských shromaždištích migrantů,  či ve státech, z nichž migranti utíkají. To máme, jestli správně počítám, tři konfliktní linie oddělující čtyři rozdílné oblasti.


Ať již situace dopadne jakkoliv, u nás v Česku jsou momentálně poměry pro přijetí uprchlíků nepříznivé. Chybí dvě podstatné věci: materiální zajištění a psychická připravenost. V takovýchto podmínkách kulturní rozdíly mezi původním obyvatelstvem a novými menšinami nutně vyvolají konflikty – a my si musíme jen přát, aby byly co nejmenší.  Podle výzkumu agentury CVVM z června letošního roku přes 70 % dotázaných nad 15 let odmítalo přijímat uprchlíky ze Sýrie a severní Afriky. Obdobný výsledek hlásila také agentura STEM: šetření z téže doby signalizovalo, že příliv uprchlíků vnímalo 71 % dotázaných jako velké nebezpečí a dalších 23 % jako středně velké nebezpečí.

PZ: Tedy nepouštět migranty do Česka?

Máte na mysli nejen chovat se vůči migrantům nepřátelsky, ale i nechat v tom vykoupat naše sousedy, tedy především Maďary a Rakušany? Jenže jejich problém bude brzy i náš problém, třeba i v podobě zastavení eurodotací. Pořád jsme uvnitř schengenského prostoru. A podle agentury Frontex, což je Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, minulý týden dorazilo jen do Řecka 23 tisíc migrantů.

PZ: Má se tedy opevnit celá hranice Evropské unie či schengenský prostor po vzoru Maďarska?

A necháme v tom například Srby, ať se v přívalové vlně uprchlíků utopí? Frontex hlásí, že jen v první polovině letošního roku se balkánskou cestou vydalo do Unie 102 342 uprchlíků. V roce 2010 to bylo pouze 2370 a za celý loňský rok 43 360 migrantů.
Mimochodem, toto téma řeší i za oceánem, kde se chystají prezidentské volby. Tam Donald Trump, který vede závod o prezidentskou nominaci v rámci Republikánské strany, získal své vedení mimo jiné prohlášením, že na jihu USA postaví zeď a nechá ji zaplatit Mexičanům. Kdo by měl platit tu u nás?

PZ: Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius minulý týden označil jednání východoevropských zemí, zvláště Maďarska, za skandální a nerespektující evropské hodnoty.

Slova pana ministra jsou učebnicovou ukázkou velmocenského pokrytectví. Kdo zvedl onu přívalovou vlnu migrantů? Kdo bombardoval Libyi a podporou ozbrojené protivládní opozice nestále přiživuje válku v Sýrii? Z evropských států především Francie. Pár dní před panem ministrem francouzský prezident opětovně napadl syrského prezidenta způsobem, který nelze interpretovat jinak než jako výzvu k pokračování ozbrojeného boje. Války, která za tři roky vyhnala ze země více než čtyři miliony Syřanů. Většina by se chtěla vrátit domů, nechce emigrovat do Česka či Maďarska, ale ani do Německa. Lze přepokládat, že ukončení války by okamžitě dramaticky snížilo tlak uprchlíků. To je místo řešení migrační vlny, ne schengenská hranice!

Chcete vyřešit migraci? Začněte tím, že ukončíte válku v Sýrii.

Jak si Francie představuje vítězství nad vládou v Damašku? Jako krvavý libyjský nekonečný příběh? Nebo jako v Iráku, kam před dvanácti lety vojáci USA přinesli na bodácích demokracii – a odkud mise OSN hlásí, že jen za minulý měsíc bylo díky politickému násilí zabito 1325 lidí?! Toto slavné vítězství demokracie vyrobilo ze čtyř milionů Iráčanů běžence. Ve Spojených státech ale už mnozí politici a vojáci, uznali, že intervence v Iráku byla chybou. Kdy konečně prozře i Paříž a uvidí onu zkázu, která je důsledkem jejích činů v severní Africe a na Středním východě? Zatím nám francouzský ministr vlastně jen vzkazuje: „My zničíme jejich stát i jejich obydlí a vy se pak koukejte postarat o vyhnance!“ Že by toto byly evropské hodnoty „à la France“?!

PZ: Německá kancléřka Angela Merkelová, snad aby zklidnila situaci, vyzvala k větší pružnosti v uvažování…

Paní kancléřka vykazuje v poslední době až moc pružnosti. Byla to ona, která v roce 2010 jako první oznámila světu, že multikulturalismus selhal. Dnes se diví, že se někdo diví. A že se bojí statisíců nových přistěhovalců. Mluví stejně jako česká veřejnoprávní média v duchu teze: „Bombardujeme je, protože jsou zlí, vy se ale o ně postarejte, protože jsou hodní.“ To je tak, když věcnou analýzu nahradíte abstraktními frázemi.

PZ: V jednom z našich rozhovorů jste upozornil, že balkánská cesta vede z Turecka, které nebrání této migrační vlně a nechová se jako spojenec v rámci NATO.

To jsem řekl, ale upřímně – je to jen část pravdy. Statistiky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádějí, že v Turecku se od začátku války v Sýrii nahromadilo 1,75 milionu uprchlíků, v pomalu kolabujícím Libanonu je to 1,5 milionů. Pravda, Turecko nese svůj díl viny za rozpoutání a udržování této války. Co ale udělala Evropská unie na pomoc Turecku při starosti o tyto uprchlíky? Turecko jako shromaždiště uprchlíků ze států rozvrácených válkou je třetí oblastí, umístěnou až za schengenskou a evropskou hranicí obrany před migrační vlnou. A kdo to kdy ze slavných unijních státníků zaznamenal?

PZ: Myslíte si, že s příchodem zimy migrační vlna poleví?

Dá se to předpokládat, zvláště u té části, která přichází přes moře. Ale stále ještě čekáme na hlavní přílivovou vlnu z Ukrajiny, kterou též západní politici svojí „neohrabaností“ rozložili. V současné době je podle moskevských statistik v Rusku 2,6 milionů Ukrajinců, z toho více než milion z jihovýchodních regionů. Podle UNHCR je na Ukrajině registrováno 1,4 milionů vnitrostátních běženců, přičemž 331 tisíc z nich je v pracovním věku. K tomu přičtěte téměř půl milionů nezaměstnaných. A přichází topná sezona, platební neschopnost…
Život lidí v rozvrácených státech je otřesný, utrpění většiny migrantů je obrovské. A zdaleka nekončí. Ale nejhorší na tom všem asi je, že žádná z těchto hrůz nemusela nastat. Že je to jen a jen výsledek hlouposti a nenasytnosti některých jedinců u nás na Západě.

 


(Jiří Kouda, prvnizpravy.cz)


Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, Bárdošova 33, 831 01 Bratislava      tel.: +421 917 234 560, 02 / 54 79 20 73       e-mail: info@vip-vs.sk