logo VŠ vysoká škola vzdelávanie Vysoká škola medzinárodných a verejných vzťahov Praha
VŠ štúdium študenti vysoké školy

 

Vzdelávací a konzultačný inštitút v Bratislave


Akreditované denné aj externé bakalárske a magisterské štúdium na českej VŠ
poskytujeme aj na Slovensku...

KREJČÍ, O.: Protijaderný zlom dějin

Protijaderný zlom dějin

 

Oskar Krejčí

 

Ještě neuschl inkoust na podpisech prezidentů Ruska a Spojených států pod novu smlouvu START, analytici, komentátoři a politici přispěchali s rozporuplnými hodnoceními. Tak tomu je vždy, když se lámou dějiny. Někteří nevěří, že ke zlomu došlo, jiným se zlom nelíbí, další dohodu přeceňují. Pouze u bezvýznamných událostí panuje shoda. Shoda v mlčení.

Skeptici hovoří o tom, že smlouva, kterou Barack Obama a Dmitrij Medveděv v Praze uzavřeli, neznamená žádný dramatický průlom. Nově stanovený počet nosičů – tedy mezikontinetálních balistických raket, strategických bombardérů a balistických raket na ponorkách – by za sedm let neměl překročit 700 aktivních systémů. To není nikterak dramatické snížení. Stanovený limit je dokonce vyšší než současný ruský arsenál. A zbylý potenciál USA a Ruska může nejen zničit tyto dvě země, ale vyhladit lidstvo. Skuteční škarohlídi dodávají, že smlouva vyžaduje ratifikaci v ruské Dumě a americkém Senátu, přičemž osud zvláště v Kongresu není zcela jistý.

Mají tito pesimisté pravdu? Mají.

Optimisti tvrdí, že podepsaná dohoda znamená úspěch, neboť stanovila nižší limity, než měly smlouvy předchozí. Nový START znamená snížení počtu strategických jaderných náloží na maximálně 1550 kusů. Tento nově stanovený horní počet znamená redukci přibližně o 30 % během sedmi roků – což je nejnižší hladina za čtyřicet let.

Mají tito optimisté pravdu? Mají.

Protikladná hodnocení mohou být pravdivá zároveň, neboť podepsaná smlouva vytváří novou situaci. Není zakončením procesu v podobě odzbrojení. Je pouze krokem na cestě kontroly zbrojení; až budoucnost ukáže, kterým směrem bude další vývoj směřovat. A budoucnost existuje ve variantách.

Nejdůležitější klad nové smlouvy START nelze vyjádřit jednoduchými čísly. Tím nejcennějším je, že se po téměř dvaceti letech objevuje dohoda, která činí chování USA a Ruska v oblasti jaderných zbraní předvídatelným a kontrolovatelným. Nový START znamená obnovení důvěry mezi Moskvou a Washingtonem. Tato důvěra je ale udržitelná pouze tehdy, když bude kooperace rozšířena na mnohem širší oblast mezinárodních vztahů, než je ta, která je popsána v nové smlouvě. Bude-li důvěra mezi vládami, smlouva bude dodržována, i když ji parlamenty neschválí. Nebude-li důvěra, smlouva nebude plněna – nebo bude vypovězena –, i když bude ratifikována.

Obnovení důvěry ale neznamená shodu ve všech otázkách. Je něčím obtížnějším a křehčím. Je porozuměním pro právo druhé strany na odlišný názor. Tedy například pro oprávnění Ruska odstoupit od nové smlouvy, když bude mít pocit, že stanovené limity strategických útočných zbraní nemohou udržet rovnováhu, protože americká výstavba globálního protiraketového systému přináší USA převahu.

Důvěryhodnost Obamově politice dává především skutečnost, že se sice pomalu, ale přece snaží plnit nejdůležitější předvolební sliby. Tedy i příslib usilovat o jaderné odzbrojení a zformulování nové koncepce použití jaderných zbraní. Novou koncepci stvrdil úterní Obamův podpis pod novou jadernou strategii USA. Ta uvádí, že Spojené státy již nebudou modernizovat svůj jaderný arzenál, sníží jej na nižší, nově definovanou hladinu dostatečnosti, a že nepoužijí své jaderné zbraně jako první. To je velká změna. Radost optimistů rozmělňuje doplněk této strategie v podobě teze, že dané principy se nevztahují na Írán a Severní Koreu: když už jednou seznam výjimek existuje, pak jej lze rozšiřovat. Navíc zatím chybí slíbená ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných pokusů Kongresem USA.

Jiným velmi závažným problémem jaderného odzbrojení je vize světa, kde jako hlavice současných raket budou namontovány nálože, které po výbuchu nebudou šířit jaderné záření, ale svou destruktivní silou se budou nukleárním náložím podobat. Pak takovéto nejaderné rakety budou schopné plnit strategické úkoly – ničit poltická a vojenská centra protivníka či jeho ekonomickou infrastrukturu. Program tohoto typu pod názvem Prompt Global Strike odsouhlasil bývalý prezident USA George Bush ml. v roce 2003. Předpokládá přezbrojení 450 systémů z jaderných na konvenční. Začalo se u čtyř ponorek Ohio a první velké testy by měly proběhnout příští měsíc. Takováto cesta k světu bez jaderných zbraní by směřovala k upevňování převahy USA. Zároveň by mohla nebezpečně zvýšit pokušení generálů použít strategické zbraně. Šiřitelé poplašných zpráv tvrdí, že nová koncepce by měla být odzkoušená proti Íránu.

Počátkem příštího týdne se ve Washingtonu sejde summit čtyřiceti států, který projedná otázky jaderné bezpečnosti a nešíření nukleárních zbraní. Tam se ukáže, zda je nově vytvářená důvěra mezi největšími jadernými mocnostmi přenosná i na jiné státy. Zvláště na ty, kterým jaderné zbraně slouží jako nástroj odstrašení početnější či mocnějších potenciálních protivníků – tedy na země jako je Izrael, Pákistán, či KLDR.

Jisté je, že zatím uzavřené dohody i dané přísliby nejsou nezvratné.

 

Autor je profesorem politologie a mezinárodní politiky a prorektorem Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů


Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, Bárdošova 33, 831 01 Bratislava      tel.: +421 917 234 560, 02 / 54 79 20 73       e-mail: info@vip-vs.sk